Jdi na obsah Jdi na menu
 

Uff, to je vedro......hurááá na chalupu!

29. 6. 2010

Nastaly nám prázdniny. Tedy NÁM ANO, jelikož dcery škola má ředitelské volno a vysvědčení tedy už máme doma (Alžbětko - pochvala) a tudíž MY už prostě prázdiny MÁME!!!! a jak by také ne, když je tak krásné prázdninové počasí. Jenže v Praze zas to krásné počasí až tak moc neoceníme. Dopoledne je vedro na jednom konci bytu a odpoledne zase na druhém. Ale to neznamená, že na tom opačném konci bytu už je žití. K žití tam tedy rozhodně není, snad jen trochu k přežívání.  No, kdo si chce vyzkoušet život v extrémních podmínkách, nehlašte se do žádné soutěže, my to máme zadarmo a stojí to fakt za to.  Lidé z města vědí o čem mluvím, že?

A protože máme pud sebezáchovy a nejsme žádní tríznitelé pejsků, vyrážíme každý den na chalupu, kde je přeci jen dalekoObrazek příjemněji a odpoledne krásný stín.  No, a jelikož je třeba spojit příjemné s ještě příjemnějším užitečným, pojali jsme naše chalupaření nejen jako váleníčko a prochajdy, ale také jako vhodný čas na grilováníčko.

Před grilováníčkem jsem si ještě trochu zapracovala a návázala tak na jarní úpravu plotů započaté páníčkem již na jaře. Kdo má bígly jistě zná ........nízký plot - žádný plot. Vysoký plot - dobrý plot do doby, než získáme odvahu ho přeskočit, přelézt, nebo podlézt - takže...................opět - žádný plot.  Že jo, Jimmíčku a jiní podobní.....................

Atak jsme v našem případě plot zvýšili, aby se naše návštěvy na chalupě postupně nezměnili v honitbu na bígly. No, a jak se říká po práci legraci - šlo se grilovat.

Pejskové řádili jak černá ruka. Lítali, honili se, kousali klacíčky,Obrazek kamínky (že jo, Ňoňule......já Ti dám kamínky - on Ti to pak pan rozhodčí na výstavě spočítá ), no a prácička nejoblíbenější......... přesazování a požírání babičky okrasných květinek a ohlodávání bobulek angreštu přímo z keře (to je letošní novinka). Jak to vzniklo? Já mám ráda nedozrálý angrešt - takový ten, co už je trochu sladký, ale pořád i dost kyselý. Rodina mě má za blázna, takže pokud se teď tváříte takhle: - nejste sami. Ale mě to chutná a je mi to fuk. A po letošku už nejsem sama. Zobala jsem si kuličky téhle mé mňamky a najednou koukám, od spoda na mě koukají malé zvědavé bíglí hlavičky s otazníčkem - paničko, co to papáš? A dáš nám taky? Jenom ochutnáááát, Obrazektroškůůůů, prosííííím -  - no, znáte to. A tak každý dostal kuličku, aby jim tzv. neukáplo. Jenže mlsní bíglové to pojali po svém. Zchroupali kuličky, chvilku zůstali koukat na mě, pak koukli na keř - odkud, že to ta panička ty ňaminy bere................a už všichni stáli pod keřem a se vší opatrností vybírali mezi trny ty úúúúúúžasné mňam kuličky.  No, a teď jim vysvětlete, že tohle nééééé, že to bylo jen na ochutnání, že je to vlastně nezralé a že je po tom bude bolet bříško - NIC - velké oči a v každém z nich se odrážela kulička nezralého angreštu . Kam dosáhli - to sežrali !!!! Tedy skoro, jelikož pak už bylo hotové masíčko a to je přeci jen zajímavější a voňavější  A klobáska byla také voňavá. ObrazekPáníček byl na závěr mlsný a jednu si na gril hodil, že jako bude mít ňamku na závěr. Původně se mu jí někteří nejmenovaní Jimmíčkové a Elsičky snažili ukrást už z grilu, ale klobáska byla nakonec uhájena. A hlavně bíglíci nejsou žádní magůrci a chápou, že klobásku jim páníček (tedy, co to říkám - SOBĚ samozřejmě) musí přece nejdříve vyfoukat, že? Jenže ta vyfoukaná klobáska tak vonělááááá. No, nebudu to protahovat...........páníček si kousl...... JEDNOU ........pak momentík nepozornosti.........................a jak bych to tak řekla...............kyselý angrešt je prý nejlepší s páníčkovou klobáskou  MŇAM 

No, a pak už byl čas baleníčka a uklízení, bíglové se mocí mermo snažili vyčistitObrazek gril, aby na něm nááááhodou nic nezůstalo a nedej bože se tam něco nezkazilo. Ale panička jim ho sebrala a představte si ....................šoupla ho do vody a UMYLA ..................takový nerozum.

Ale hodiny na věži začali odbývat hodinu, kdy už všechny dětičky a pejskové mají hajat ve svých (tedy spíš NAŠICH) postýlkách. Atak ještě poslední prochajda, seštěkat místní kočku a jelo se domů. A doma?....................................chcíp.............................a jestli neumřeli, spí tam do dnes.  A to byl KONEC POHÁDKY o zlobivých bíglících. 

A příště....................................................? Těšte se snámi - určitě zas něco vymyslíme.