CHS bíglů B E S T I O L I N A

V sobotu jsme vyrazili na naší další výstavu. Tentokrát to byla Mezinárodní výstava psů v Litoměřicích. Do Litoměřic jezdíme rádi. jelikož je tam hezké prostředí a tentokrát jsme dokonce měli i celou halu pro sebe, tak že bylo i dost místa na postavení boudičky, křesílek a vůbec "zahnízdění" celé naší "Bestioliňácké smečky" .

Ale, jak to všechno začalo.......... Vstávala jsem v půl 6 ráno. No, nic moc, ale ještě se to dalo zvládnout. I když naše holčičky měly evidentně jiný názor  a také mi to daly svým bručením a vzdycháním pořádně znát. Beatka s Fifinkou se nechaly odnést až do předsíně, že prý samy chodit nebudou a když jsem si prý vymyslela takovouhle nekřesťanskou hodinu ke vstávání, tak ať koukám pěkně makat!!!

No, co bych pro ty moje zlatíčka neudělala, že? Tedy já je nerozmazluji, to vůůůůůbec, ale maminy se rozmazlovat alespoń dočasně trošííííčku musí a Fifinka jela splnit do Litoměřic svůj veliký úkol, tak si to s ní nerozházím hned po ránu, ne? Oblékli jsme oboječky a maminám i košíčky, protože naše sídliště je prostě sídliště a o různé hnusy tu není nouze. No, a uhlídat 4 bíglíky a ještě z toho 2 maminy (a ty zejména), aby do sebe rychlostí blesku nenacpaly každý fujtajblík, který potkají a pak jim nebylo špatně, to se prostě nedá!!!!! A napůl klimbající panička k tomu, no to by pak někteří (zejména Elsička a Cindy) nemusely ani snídat, že?

A tak jsme  ve 3/4 na 7 vyrazili směr Litoměřice. Náladička byla dobrá, i když pocity, co se týká výsledků z této výstavy poněkud smíšené. Paní rozhodčí Stanislava Janická, posuzuje hlavně ridgebacky a to je vždycky trochu překvapení, jak to dopadne. Cesta ubíhala rychle, holky se válely na sedačce a dospávaly o co je panička ráno připravila. A tak jsme měli dost času zastavit ještě před Litoměřicemi u pumpy na kafčo, abychom ze sebe udělali alespoň trochu vnímající lidi , než se vnoříme do víru výstaviště. 

Jenže již před Litoměřicemi nastala docela dlouhá fronta plná pejskařů mířících na výstavu a nepejskařů mířících bůhví kam, že mne trochu polil studený pot, jestli se tam tím šnečím tempem dostaneme včas. Jenže já vždycky trochu šílím, když nemám dostatečnou časovou rezervu a přesto vždycky všechno stihneme a tak tomu bylo samozřejmě i tentokrát. 

Po cestě k hale jsme vyzvedli desky s potřebnými dokumenty pro holky a ověšení domečkem, dvěma křesílky, ramínkem s výstavním oblečením, 2 psy a porůznu padajícími deskami, očkováky.........jsme konečně dorazili k naší hale C, kde byl i náš kruh č. 11.  Před halou jsme již potkávali známé lidičky a také známé čumáky (jak jinak, také, že?) Jak už jsem psala, tak v hale místa hromady, takže najít si hezké klidné místečko nebyl tentokrát vůbec žádný probém. A posuzování mohlo začít! A....začalo!!!!!!! A jak to tak na každé výstavě bývá, někteří byli moc spokojeni a jiní zase méně. Proto sem jezdíme, člověk si vždycky užije trochu adrenalinu. Každý holt pěstujeme jiné adrenalinové sporty, že?

A aby bylo dost energie, vyrazili jsme ze smečkou "Nymphaea alba" a jejími páníky na snídaničku, kafíčko a trochu okouknout jiné pejsky a vůbec cvrkot v celém areálu. Ta atmosféra je prostě úúúžasná, my to milujeme a vůbec všichni to tam milují a je to na nich vidět - jsou to prostě všichni pejskaři a Ti si prostě rozumí!!!!!!! A tak všichni běhali kolem svých pejsků a probíhalo česání a kudrnacení a stříhání a vůbec úpravy všeho rázu (to my bíglaři vždycky jenom zíráme ).

A když jsme nasákli potřebnou výstavní atmosféru a panička konečně uklidněná, že vše ztihla a prolitá Red Bullem ("Šočka" neměli, no co se dá dělat, třeba si to nějaký pořadatel přečte a příště bude lííííp), aby ty nervíky, co jí budou čekat přežila ve zdraví, vyrazili jsme zpět. Posuzování už probíhalo a protože my pejsky nemáme (aby nás v paneláku nekleplo), muckali jsme si alespoň cizí. A povídali a povídali a povídali............To se prostě musííííí všechno se všema probrat, protože pejskař, když není v akci, tak je strašně opuštěný!!!! On je totiž málokdo ochotný bavit se o pejskách dobrovolně několik hodin v kuse a ještě se přitom rozplývat a vzdychat, jací, že to jsou Ti naši zlobidla vlastně zlatíčka a že bychom je stejně za nic na světě nevyměnili. 

 Pejskům je to fuk, ti si to užívají po svém. Někteří spí, někteří zlobí, jiní vydrží aportovat balonek, až než jdou do kruhu a kolem nic nevnímají a zbytek vítá každého, kdo kolem projde, ať je to člověk, nebo pes, jim je to jedno, oni jsou prostě vítací - oni jsou prostě bíglíci!!! Naše holky střídavě spí a střídavě si hrají s okolními pejsky, zejména Ančou a Beou od Slavíků, protože s nimi trávíme každou výstavu (jsou to chovatelé naší Elsičky), jelikož jsou to moc fajn lidičky s moc prima pejsky.

Ale, abych to neprotahovala. I když paní rozhodčí byla hodně důkladná v prohlížení jednotlivých pejsků, přece jen se časem dostaly na řadu i fenečky a to znamenalo připravit Fifinku, výstavní vodítko, správné číslo a desky do kruhu a třída mladých JE TU a jde se....... Paní rozhodčí si nás všechny seřadila podle čísel a všem fenečkám důkladně prohlédla zoubky a pak se začalo běhat, abychom byly důkladně prohlédnuty a šlo se na posuzování jednotlivých pejsků. Fifinka byla dnes úúúúplné zlatíčko, jakoby věděla, že dnes je JEJÍ DEN. Běhala jako princezna a stála jako panenka. Paní rozhodčí se také moc líbila a tak "Výborná" byla na světě! Pak jsme čekali na posouzení ostaních feneček a šlo se běhat o pořadí. A tak jsme běhaly a běhaly a běhaly........ a paní rozhodčí postupně vyřazovala fenečky, které pořadí nedostaly, až jsme tam zbyly jen 4 - Hurááá, zase budeme "na bedně" a to vůbec není špatné (říkala jsem si). A zase se běhalo a první fenečka dostala pořadí V4 a za chvíli dalaší V3 a zůstaly jen Fifinka a ještě jedna fenečka. A to už se běhalo o CAJCe. A tak jsme běhali a Fifinka se strááášně moc snažila a já jsem jí to stráááášně moc přála a pak k nám přišla paní rozhodčí, podala nám ruku a řekla "gratuluji, V1, CAJC!!!!!!!!!!!!"  Naše radost byla velikánská!!!!!!!!!!!! Fifinka dostala pusu a šlo se fotit. A tak se naše Fifinka stala čekatelkou Českého Junior šampiona. 

Ale to už se začaly volat fenečky do mezitřídy. A tak se v rychlosti přehodil pejsek na vodítko, nové číslo, nové desky a šlo se. Cindička dnes byla také móóóóc šikovná. Běhala nádherně (to ona vždycky - ona ráda běhá) A stála ještě líp než na výstavě v Praze. Je to zkrátka moje šikulka a tak Výborná byla zase naše!!!! Radost opět byla -titulek se holt pokaždé získat nedá.  A my nejsme žádní hamouni. V Praze jsme už CACe dostali, tak to zkusíme zase příště. Ať si také užijí jiní, že? 

A tak se šlo slavit a hezky zapsat CAJCe Fifince do PP a ještě vyzvednout medaili - alespoň je s čím se fotit, když už nám jí dali, že?

(Fotogalerie)